Taky vás každoročně s táním sněhu a prvními nájezdy na medvědí česnek a kopřivy přepadne zkrat zvaný „detoxikace organismu“? A doufáte, že vám tělo poděkuje, když od vás dostane měsíční odpustek za celý ten předchozí rok, kdy jste žaludek atakovali chuťovkami z fástfůdů, za nimiž vzápětí dorazil zadní voj škopek-vínko-burčák-„A ještě panáka do druhý nohy!“ A celé jste to nezapomněli svědomitě ostřelovat pravidelnými dávkami stresu.
Mě tahle „zdravá nemoc“ postihuje nezřídka i v průběhu roku. Ne, že by mě dusilo špatné svědomí, to ne – i když jsem v minulém roce svůj nebohý žlučník vystavila zátěžovému testu v podobě bramboráků na večeři a jedné zrůdnosti jménem „vánoční firemní večírek“. Ale člověk nějak musí připravit organismus na proces „dehibernování“, šortky, odhalenou kůži, letní rožnění, a tak vůbec.
Jeden rok jsem se nechala unést a od Dr. Popova zakoupila solidní, 280g balení zeleného jílu. Obal slibuje, že když do sebe tu bahnitou břečku dokážete vpravit ústním otvorem každé ráno, bude proti vám Miss Filipín unylá holka z předměstí ve vyšmatlaných papučích. No co, v porovnání se zeleným ječmenem to bude úplná lahoda, nenechala jsem se odradit názvem a zahýbala s cifrou na platební kartě.
Pro detoxikační kúry mám naštěstí ty nejlepší předpoklady:
- Jsem dostatečně motivovaná.
- Věřím všemu, co mi barevné obaly nabulíkují.
- Z doby, kdy jsem neduhy léčila homeopatiky, fytoterapií a Bachovými květovými esencemi, mám vštípenou takřka vojenskou disciplínu co se týče pravidelného užívání čehokoliv.
- Děsně ráda vyprazdňuju obsahy krabiček, pytlíků, lahviček a kelímků do poslední kapky. V tomto případě do posledního zrnka.
Barva byla cokoliv, jen ne lákavá – takový instantní rybníček. Konzistence by pozvedla úroveň sušenek, ale když něco pijete, nechcete, aby se vám z pusy ozývalo chřoustání. Jestli si ještě pamatujete, jak jste jako malí na pískovišti žrali písek, tak přibližně takovou chuť můžete ucítit na patře. A počítejte, že vám to udělá jemný peeling dásní a jazyka. Rozhodně je dobré si tenhle detoxikační rituál rozvrhnout tak, abyste si čistili zuby až po něm, jinak vaše kolegy v práci čeká nemilé překvapení. (A jestli vás zajímá detoxikační efekt, tak to, že píšu tento článek, znamená, že mě toxiny tehdy neudolaly.)
Tento rok jsem se rozhodla zakoupit menší balení od Saloos a tentokrát ho využít zevně jako kosmetický přípravek, konkrétně jako čistící detoxikační pleťovou masku. Proč? Zase mě navnadily barevné brožurky:
- Jíl si prý nějak poradí s akné a těmi otravnými černými tečkami, kterých máte plný obličej a roky je vydáváte za přičmoudlé pihy.
- Pokud nemůžete do války kvůli revma, doktor Grünstein by vám kromě klystýru mohl naordinovat také obklad ze zeleného jílu.
- Stejně je možné si bahnem obložit bolavá záda nebo křečové žíly. Ale klystýr je klystýr.
Nad výrobou masky netřeba dlouze špekulovat.
„Recept je prostý, Váňo,“ jak by řekl klasik. „Na kilo… ehm, jílu, kilo vody.“ Vám budou stačit tak dvě lžíce a přibližně stejné množství vody, pro lepší pocit můžete přikápnout i pleťový olej. Použijte nekovové náčiní, třeba dřevěnou lžičku (nebo prsty) a skleněnou misku, protože jíl kovový ekosystém nepobírá dobře. Taky se snažte nedostat se do stejné spirály jako já (Takže, dáme lžíci jílu… hmm, to je trochu málo, ne? Tak radši rovnou dvě. Teď stejné množství vody… jujda, trochu mi ujela ruka. No nevadí, přidám ještě trochu jílu… sakra, to je moc! Tak ještě trochu vody… Do háje! atd.).
Výslednou parádu o konzistenci arašídového másla rozetřete po obličeji. Ti, co se dostali do spirály, mohou rozšířit rádius na dekolt nebo paže. Ti, co se dostali na dno kelímku, pokračuje až ke kotníkům. A pak už jen čekejte 20-30 minut skrčení v nejtemnějším koutu vašeho bytu a střezte se smrtelníků. Když totiž bahýnko zaschne…
… vsaďte krk na to, že si tenhle nejméně vhodný moment někdo vybere k tomu, aby vám zavolal na mobil. Třeba Téčko.
„Ahoj Kati, máš zítra čas nám pomoct v práci?“
„Nó…“ (Dramatická pauza. V tuhle chvíli zjišťujete, že je maska solidně přicucnutá k obličeji a znehybňuje vám veškeré mimické svalstvo, bohužel i to, které vám pomáhá artikulovat.) „Ešě eví. Ožná.“
(Představte si libovolný monolog vašeho Téčka, které nutně potřebuje, abyste o víkendu pomohli vygruntovat nové kancelářské prostory.)
„Ak jo. Au au,“ rezignujete nakonec. (Odpověď „ne“ byste museli následně elaborovat a do toho se vám se zabetonovaným obličejem – věřte mi – nechce.)
Až teď si můžete jít smýt zelenou, umně popraskanou omítku teplou vodou a tiše obdivovat výsledek. A oznámit Panu Domácímu, že si o víkendu bude muset uvařit oběd.
- Komu se zelení, tomu zle není. Výsledná vypulírovaná a vypnutá kožka stojí za všechny ty patálie i za sobotu strávenou v gumových rukavicích. Ale černé tečky se tak rychle na ústup nedají. Hm, možná, když k masce přihodíte menší nálož ekrazitu.
- Aby z vás nebyla mumie. Nezapomeňte obličej v následné péči ještě řádně promastit a prokrémovat, zvlášť jste-li suchaři jako já. To aby výsledkem detoxikační masky nebyla lidská křížala.
- Kolik uroníte? Saloos od vás chce za své 80g balení cca 100 káčat. Cenově výhodnější a obsahově bohatší je právě Popovův 280g cvalík za 200 káčat, takže sáhněte raději po něm, pokud chcete jíl použít kromě pleťové masky i na detoxikační čurikymuriky.
Jak se vyrovnáváte s jarní záplavou toxinů vy? A máte zkušenosti s jinými jílnatými maskami?