1. Špatně namazáno. Poslední hodinu se smýkáte ve stopě (pozn. samozřejmě do kopce), a to stylem jeden krok vpřed, dvě podklouznutí vzad, k tomu mírná aretace v kyčlích a natažení achilovek. V tu chvíli byste si nejradši zuli ty %§^#!!*LN!M$^&! běžky a roztřískali je o nejbližší strom.
2. Špatně namazáno II. Poté, co jste amok rozehnali jen silou vůle a jednoduchou kalkulací, na kolik by vás vyšly nové běžky a kolik vám po Vánocích přebývá prostředků na účtu, vytahujete vosk a zuřivě mažete. Vítězoslavně uděláte první skluz a zanoříte se rypákem do sněhu, protože na skluznici vám zespodu vyrostlo iglú. A to ještě netušíte, že jste díky tomu sice fikaně vyšplhali na kopec, zato sjezd si nebudete moct dostatečně vychutnat a budete muset běžet stylem skočmo.
3. Špatně namazáno III. Máte bezvadně namazáno na namrzlejší sníh, ale jedete za slunečného počasí a řídkým lesem. Což znamená, že se střídá sníh přemrzlý a rozměklý, dobrý skluz a podkluz. Takže se ve vás střídá pocit absolutního blaha z jízdy a absolutního nasrání. Takové maniodepresivní běžkování. Už chybí jen malorážná puška.
4. Stopa je rozfrcaná. A pod slovem rozfrcaná si představte cokoliv, jen ne krásně projetou stopu s deseticentimetrovým mantinelem. Nezbývá vám, než začít bruslit, a to vždycky zavání průserem, třeba neplánovanou roznožkou nebo trapným skácením se na bok. A kéž by jen na vlastní.
5. Sníh kolem stopy je příliš hluboký. Což vy netušíte, když do něj zapíchnete hůlku v dobré víře, že se tím odrazíte – a místo toho skončíte zlomení v pase. Vůbec nejlépe si to užijete, když je sníh hluboký jenom na jedné straně stopy.
6. Strmý kopec. Ono se to blbě stromečkuje, když jste a) navlečení, jak zákon káže, b) klouže vám to jak sviňa a c) z kopce sjíždějí běžkaři stylem „pluh“ (čili obrácený stromeček), takže zákonitě o sebe musíte zavadit.
7. Padáte. Buď proto, že vám podklouzne lyže, nebo proto, že vám dostatečně neklouže. V nejhorším případě proto, že se řítíte lesem ze strmého kopce, stopa je rozfrcaná a zmrzlá a pod kopcem čeká partička svátečních běžkařů přesně na to, abyste je rozmetali jako kuželky. Nebo abyste se jim galantně vyhnuli a rozmetali se o nejbližší strom.
8. Je vám teplo. Nedali jste na rady zkušenějších a navlékli jste se jako michelin. Teď se vám po rozpohybování orosila potem i zadnice, takže musíte dvě tři vrstvy odložit. A uvědomíte si, že…
9. Nemáte batoh. Sice vám při běhání překáží, ale mnohem více vám překáží, když si musíte do pasu uvázat dvě tři přebytečné vrstvy a housku se salámem nacpat pod čepici. Navíc se občas hodí něčeho se napít, protože sníh nechutná dobře, zvlášť když není sněhobílý, ale podezřele nažloutlý.
10. Je vám zima. Odložili jste přebytečné vrstvy a začnete se klepat jak ratlík, protože jste jak z udělání vjeli na otevřené prostranství, kde fučí. Drkotáte zuby, i když drandíte dalších pět kilometrů. A vám se k uzoufání nechce sundávat bunda a soukat se zpět do michelinovského stejnokroje.
11. Běžkaři v patách. Budiž, ti namakanější vás objedou, aniž to poznáte, protože v tom umí chodit (respektive běhat). Vysíravější jedinci se za vás zavěsí a budou vám najíždět na lyže, dokud je nezpacifikujete hůlkami nebo slovníkem ze střední.
12. Chce se vám na malou. Ideálně v kombinaci s bodem 1, 2 a 10, a to na otevřeném prostranství. A zvláště, jste-li žena. Tudíž se nespokojíte jen s rozepnutým poklopcem a musíte mrazu vystavit celou sedinku. A to si pište, že budete na sněhovém podkladu maximálně dobře viditelní ze vzdálenosti několika kilometrů, a to i za husté mlhy.
13. Chodci ve stopě. Žel bohu běžkařskou stopu pojal výroční sjezd chodců v pohorkách jako šikovný chodníček a nadělal z ní ementál. A bývala to strojově vyjetá stopa s deseticentimetrovými mantinely, radost pohledět.
14. V hlavě vám běží ve smyčce otravná písnička. Třeba Severní vítr. Bude zima, bude mráz. Zima, zima, zima, zima. Cokoliv z Ledového království.
15. Lidi, co to neumí. Takže vás co? Zdržují.
16. Lidi, co to umí. Takže vás co? Serou.
17. Lidi, co bruslí. Je zcela v pořádku, pokud na sobě mají dres české reprezentace a malorážku na zádech. Ty budete jednoho dne s velkou pravděpodobností povzbuzovat u telky během mistrovství v biatlonu. Ale ti ostatní vás budou iritovat, protože zabírají celou cestu a občas se hůlkou odpíchnou od vašeho lýtka. Zvláštní kapitolu pak tvoří ti, kteří se rozhodnou začít učit bruslit ve chvíli, kdy jedete vedle nich. Společný pád není nejlepší příležitost k seznámení.
18. Lidi, co jezdí v obou stopách. Ty oceníte zejména při sjezdu z kopce nebo při předjíždění. Oni vám totiž většinou neuhnou, plantážníci. Alespoň budete mít v kapse veselou příhodu o tom, jak jste si zlomili obě lyže a vyráchali se v ledovém potoce.
19. Narvané hospody. Po patnácti kilometrech běhání v mrazu už byste nepohrdli ani takovou žlučníkovou laskominkou, jako je klasický smažák s hranclemi a česnečka s hroudou roztaveného eidamu. A i na to si budete muset počkat, protože hospody jsou narvané k prasknutí. Čemuž rozumíte jen s obtížemi, když jste těch patnáct kilometrů jeli prakticky sami.
20. Ztratili jste se. V noci. A zrovna, když jste snědli svou záchrannou housku se salámem a už nemáte žádnou vrstvu, kterou byste na sebe nahodili.