Vsadím se, že tato informace si vás už našla. Každý cestovatel / turistický průvodce / bloger / místní / gurmán / místní gurmán do vás bude hustit to stejné:
Jakmile vkročíte na půdu Thajského království, nezapomeňte jíst venku!
A jedním dechem dodá:
A jestli se jen odvážíte najíst v restauracích západního typu, považujte se za bohapusté kacíře.
A pak bude následovat výčet lahůdek s krkolomnými jmény, z nichž s určitostí víte jen to, že Pad Thai je nějaký thajský pálivý kungpao a zbytek je beztak nějaká rýže nebo nudle a taky pálí jak ďas. A že se v Thajsku běžně jí hmyz, želvy a žáby, to považujete za americkou propagandu, která má turisty přesvědčit, aby radši investovali do předražené letenky na Floridu.
Pravdou je, že zhruba s takovou představou jsem se vydala do Thajska já. A nestačila se divit.
Naštěstí pro lepkaře a alergiky na mléko představuje Thajsko ráj na zemi, protože rýže tu je matkou všech jídel a kokosové mléko jejich otcem. Alergici na sóju tu ale štěstí nenajdou, a buďto se budou muset pojistit zásobou paštik a konzerv fazolí z domu, nebo holt vyjet letos zase na Makarskou.
P. S. Berte v potaz, že ceny jsou obkoukané v méně turistických oblastech. Na Phuketu, Krabi a profláknutých ostrovech čekejte neskromnou turistickou přirážku.
OSVĚŽUJÍCÍ OVOCE
Když jsem se rozkoukala a otřepala z prvotního šoku, navykla jsem si každé ráno zahájit návštěvou trhu, kde jsem pobrala všechno, co moje plátěná taška unesla. Protože proč? Protože to skoro nic nestálo. S každodenní pravidelností jsem křečkovala třeba:
PIDI BANÁNY Za 10-20 bahtíků se vám dostane věnec malých kapesních banánků, které jsou tak lahodné, že po návratu domů už nikdy nebudete chtít pozřít zelená supermarketová monstra z Jižní Ameriky.
MANGO I kdyby byl můj pajšl sebeplnější, mám v něm vytvořenou speciální přihrádku na tohle ve všech směrech dokonalé ovoce. Zvláště to thajské, kterému jeho scestovalí a řádně sešlí příbuzní z českých merkáčů nemůžou chutí konkurovat. Hraje prim i v jednom důležitém thajském dezertu, kokosové rýži s mangem.
DURIAN Tomuhle smraďochovi jsem se vyhýbala velkým obloukem, protože už z dálky jednoho kilometru zavání po zahnívající cibuli tak, že vaše čichové buňky páchají hromadné harakiri. Možná si ho vizuálně budete plést s žakie. A dost možná vás nakonec stejně dostane – ukryté třeba ve zmrzlině nebo potetovaných koláčcích.
DRAČÍ OVOCE (pitahaya) Svým extravagantním, avatarovským vzhledem vás zaručeně praští do očí jako první. Tenhle kaktusový plod se rozkrojí napůl a bílá nebo tmavě fialová dužina se vyjí lžičkou. Chuť je už méně extravagantní, zato osvěžující – když zavřete oči, ucítíte něco jako nasládlé kiwi.
ŽAKIE (jackfruit) Nejvíc mi vzhledem připomíná žlutý navoskovaný tulipán a chutí nakyslou nektarinku. Chcete-li se vyhnout loupání, doporučuji už vypreparovaný žakie prodávaný na táccích nebo v sáčcích. Pokud byste moc stáli o celé balení, zvažte, že se jedná o největší stromové ovoce na světě, které a) může vážit desítky kil a b) jeho obal je poněkud ostnatý. Babičce proto radši kupte šátek na trhu.
RŮŽOVÉ JABLKO Jak už z názvu vydedukujete, chuť je tady jasně daná, i když česká jablka chutnají podstatně lépe. Vzhled je to, oč tu kráčí. Na rozdíl od našich jablek vypadá jako květ tulipánu nebo hodně navoskovaná červená hruška.
POMELO Nemusím doufám tohodle frajera dlouze představovat? Všichni slavíme Vánoce, no ne? Dá se sehnat už oloupané a dost často vám ho předhodí „stewardky“ ve vlaku (= postarší Thajky s košíky naplněnými vším od ovoce po vařená vejce).
GUAVE S tímhle ovocem jsem se setkala v jeho nakrájené podobě ve vlaku. V nenakrájené podobě připomíná obří nezralý kulatý citron, který chutná hruškovitě.
LONGAN, LANGSAT, RAMBUTAN Longan a langsat vypadají téměř identicky, jako takové bramboroidní kuličky. Chlupatý rambutan jste už určitě někdy viděli. Všechny tři se snadno oloupou jen za použití prstů a nehtů a ukrývají stejnou slizovitou bílou dužinu, kterou vy dobře znáte z tzv. čínských jahůdek.
MANGOSTAN Asi tomu neuvěříte, ale waty, sloni a pláže nebyly hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla cestovat po Thajsku. Mohlo za to nenápadné ovoce mangostan, které bez tuhé fialové slupky připomíná oloupanou paličku česneku a o kterém mi přítel namluvil, že je to „najlepšie ovocie, aké kedy mal“. (Teď už tuším, že bude chutnat podobně jako longan.) Jaké bylo mé zklamání, když mi bylo řečeno, že sezóna mangostanu začíná až v prosinci, tzn. za měsíc (to je teda pech).
Ještě jsem to ale nevzdávala a ve městě Ajutthaja zaplesala, když mi padl zrak něco připomínajícího oloupaný česnek. Jeden kousek jsem s dovolením trhovkyně uždibla a očekávala, že se mi pusa zalije lahodnou chutí, která mě pozve na procházku rájem s duhovými poníky… a málem jsem to vyvrhla i se snídaní. Vypadalo to jako česnek a taky to česnek byl! Nasolený!!!
CO NA SNÍDANI A NA SVÁČU
LEPKAVÁ RÝŽE Do lepkavé rýže jsem se zabouchla tak ukrutně rychle, že jsem si po návratu z Thajska zajistila její pravidelný přísun z Olomoucké (= vietnamská tržnice v Brně). Nejčastěji na ni narazíte při ranní procházce po trhu. Zbaštit ji můžete třeba v podobě trojúhelníkového „onigiri“ zabaleného nikoliv v řase, ale v banánovém listu (nesnažte se za každou cenu dostát úloze všežravců a list nejezte). A správně tušíte, že uvnitř na vás čeká sladká náplň, nejčastěji pečený banán nebo karamelový puding.
Jednou jsem uchvátila i bambusový stonek nacpaný sladkou lepivou rýží s černými fazolkami a pochvalovala si, jak je to parádně ekologické balení a jak se dobře přenáší, dokud jsem nezačala snídat. Moment, tady něco nehraje, šrotovalo mi v mozkovně, když jsem začala řešit praktickou stránku snídaně – jako jak rýži ze stonku o průměru dvou centimetrů vypreparovat. No tak sakra, jsem snad mravenečník? rozčilovala jsem se, zatímco jsem se rýži pokoušela amatérsky dostat ven za součinnosti malíčku a špičky jazyka. Nakonec na to ale graduovaná přišla a stonek jednoduše průběžně loupala, protože tepelnou úpravou dostatečně změknul, akorát to nebylo na první pohled patrné.
Jeden kousek takové ulepené pochutiny vás obvykle vyjde na 10-15 bahtíků. Takže takové tři až čtyři naše rohlíky vyrobené z pochybných ingrediencí.
KOKOSOVÁ RÝŽE S MANGEM Už jste se stihli zbláznit do lepkavé rýže? A co ji takhle korunovat čerstvým mangem, kokosovým krémem a sladkými křupinkami? Jestli budete ochotní uronit 40-50 bahtíků za porci, která vám v horkém počasí bohatě postačí i jako lehký oběd, sáhněte po tomhle legendárním thajském dezertu. Na trhu ani v bufetu jsem ho nezahlédla a vždy si ho vychutnala v restauraci nižší úrovně. Protože proč? Protože tam měli klimatizaci a tu my Evropané taky rádi.
PUDINGY Zapomeňte na doktora Oetkera a jeho magické škrobové pytlíčky, thajský puding čutá úplně jinou ligu. Především líp vypadá i chutná. Na tržišti jsem narazila třeba na pudingové kostky z černé rýže a sezamu, posypané mladým strouhaným kokosem, který by vám bohatě stačil sám o sobě.
SMAŽENINY Potřebujete po ránu odrovnat žaludek a potrápit vaši slinivku a žlučník něčím těžším? Potom se zakousněte do smažených banánů v těstíčku, lívanečků, banánových koblížků nebo jakýchsi kutiškoidních waflových kokosových květů a roliček po kterých vám zaručeně ztěžknou nohy i víčka.
POTETOVANÉ KOLÁČKY Pořád netuším, co je základem těchto vynikajících koláčků z jakoby listového těsta s červeným tetováním, u kterých pětasedmdesát procent hmotnosti tvoří hutná náplň (mám vážné podezření na sladké brambory). Bacha, abyste nenarazili na ty plněné durianem, pokud nejste fanouškem zkažené cibule.
ČOKOLÁDA Po každodenním přísunu čokolády v Japonsku následovala v Thajsku krutá odvykačka. No dobře, až tak krutá ne, jenom čokolády se tu neprodávají taková kvanta a vy na ni stejně v tom hicu nemáte chuť nebo ji z obchodu nedokážete odnést v jiném než kapalném skupenství. Ovoce vám ji však bohatě vynahradí. A pokud by vás snad chytl fantas, propátrejte 7-Eleven, jestli nenatrefíte na brownie tyčinku za 25 bahtíků (takže na Thajsko už jako docela drahá záležitost), která je tak měkoučká a čokoládová, že strčí všechny DARSky do kapsy. Podařilo se mi ji tu a tam sehnat jenom v Chiang Mai, takže to bohužel nevidím na celothajský fenomén.
SUŠENÝ TAMARIND V 7-Eleven se porozhlédněte po tomto sušeném ovoci, které ve formě pasty dodává hlavní chuť Pad Thai. Sušený tamarind s medem nebo tamarind obalený v chilli cukru chutí trochu připomíná nakyslou sušenou hrušku a trochu kámen, pokud si nedáte bacha a kousnete do tvrdé pecky.
BUCHŤULE Kult chemicky kultivovaného pečiva mě po Japonsku zastihl i v Thajsku, naštěstí však až poslední týden, kdy jsem na ostrově Koh Chang přežívala na tom, co 7-Eleven dal. A on dával hlavně plněné briošky a buchtičky. Odmyslete si nutellu a dosaďte místo ní třeba kávovo-mandlový krém nebo světle fialový krém z taro. Ono to kupodivu funguje a od častější konzumace vás musí odradit až česká kamarádka, kterou jste si nabrnkli v Chiang Mai („Nežer furt to pečivo, bude ti blbě!“).
